Červen 2011

Nebaví mě to

19. června 2011 v 0:00 | Brita
Opravdu. Birdbrains býval mým místem odpočinku, kam jsem ukládala svoje názory, myšlenky a příběhy. Poslední dobou, jak jste si mohli všimnout, dost upadá. Mám k tomu hned několik důvodů.
  1. mám méně času
  2. nemám o čem psát
  3. pomalu zanevírám na úvahy a přecházím k povídkám
  4. tuhle adresu zná příliš mnoho lidí, které znám já.
Druhý, třetí a čtvrtý důvod spolu úzce souvisí. Nikdy jsem se na blogu nepřetvařovala, ale když vím, že to tu sledují i moji rodiče, nezbývalo mi nic jiného, než úvahy o reálném životě. Zkusila jsem si napsat i pár povídek a dvě jsem zdárně dokončila. A myslím, že tehdy to začalo. Takový ten strach "Co tomu řeknou rodiče?" "nebudu za blázna?" "Co když si o mě budou myslet, že nejsem normální, když píšu?" "Mám pokračovat v reálném světě?"

Chronův mobil...

6. června 2011 v 16:02 | Brita |  moje žblepty


Takové autíčko, bublina či co, s kokpitem, úžasnými přístroji, pilotem a křidélky. Krabice s knoflíkem, růžový balónek s namalovaným šklebem. Je jedno, co si představíte pod strojem času. Ovšem ve většině případů mají všechny alternativy jednu společnou vlastnost: díky nim se můžeme přenést časem o krátký úsek nebo celou éru. Díky tomu stroji by bylo možno z povzdálí sledovat, jak se stavěl Šalamounův chrám, odstřelit si pár tyranosaurů, a být u upálení Jana Husa. Nikdy bychom nepřišli pozdě do školy. Jednoduše bychom zaspali, pak zmáčkli čudlík a mohli bychom sedět v lavici v půl osmé.