Nový rok v Damašku

31. prosince 2010 v 23:13 | Brita |  moje žblepty
inu, jednatřicátý leden, pardon, prosinec (kdo si má ty měsíce pamatovat, vždyť je jich 12!), byl letos šílenství na entou. tak za prvé jsme se vraceli z hor, po obědě, bez rachejtliček. a to byl vážení ten problém: bez rachejtliček. 

no, do nejmenovaného města, jenž je naším domovem, jsme dorazili po páté hodině odpolední. stmívalo se rychle, kdo to má sledovat. zlá maminčina předtucha se vyplnila. ani obchody, ani supermarkety, ani potraviny neměly otevřeno. od sestřina hysterického záchvatu vyplývajícího z nedostatku střelného prachu na nový rok nás zachránil malý, dřevěný stánek plný pyrotechniky. poněkud jsem pochybovala o bezpečnosti takto prodávaných zápalných věciček. dokud si sestra vybírala, a já seděla v autě, bylo celkem jednoduché si říct, že pálení, odstřelování a sledování těch velkých prskavek je pro malé děti, a tudíž je to pod mou úroveň. ale sestra přišla s balíčkem v němž mimo rachejtle byly bouchací kuličky, dýmovnice a petardy. jak já strašně ráda tyhle věci pálím! 
po týdenním lyžování jsme v devět hodin stáli před problémem: jak přežít do půlnoci? nebť jsme všichni mleli z posledního, rozhodli jsme se, a teď přicházím k pointě článku, že budeme slavit nový rok již dvě hodiny před půlnocí. vznikl však další problém. hodiny přece jenom ukazovaly deset a ne dvanáct hodin. přemýšleli jsme nad jejich přetočením, ovšem sestře by to pravděpodobně došlo, dostala totiž k Vánocům hodinky svoje. tatínek, sedíce u počítače předložil dokonalé řešení. budeme se tvářit, jako bychom byli v Damašku (což je podle strejdy googla hlavní město Sýrie), kde bude dvanáct hodin. hurá, vyřešeno. a šlo se ven. 
nakonec jsem praskala jen bouchací kuličky, trpěli jsme totiž nedostatkem sirek a tak jsem si nedovolila požádat ani o jednu petardu se sirkami. kdo bouchací kuličky zná, ví, že se jimi jednoduše mrští na zem. taky jsem byla dost zmrzlá. 

předsevzetí do roku 2011:
  • začít nosit sukně
  • napsat knihu
  • přestat se prát se sestrou, když jsem, propána, už tak velká
  • udržet svůj pokoj v čistotě... ehm, no... alespoň ve stavu, ve kterém se dá žít... no... alespoň aby byl vidět koberec a stůl.
  • zamakat ve škole
  • začít nosit sukně (ano, vím, že jsem to už psala, ale tohle je pro mě důležité)
seznam nej slov pro rok 2010:
  • čapnout
    nemyslete si, to není jen tak ledajaké slovo, pořádně se podívejte na to č. slabika čap přímo vyzývá k tomu, aby člověk vymrštil svoji ruku a  prohrábl vzduch. nout je takové to stažení ruky zpátky. a dá se to použít na mnoho věcí: sednout si na zem, někoho chytit...

  • šešulka
    to je na dlouhé vyprávění. ale řeknu vám, že u toho figurovali lyžařský instruktor, lyže a malé dítko školkového věku v helmě s chlupatýma, plyšovýma ušima.





....proč mě zrovna teď tak unavená, abych si nevzpomněla na nějaká super slova!...

PS: u anglického hraničáře jsem na 18. kapitole.
PS2: pro zasvěcené, napadlo mě pokračování hraničářova učně. ale ještě dám Flanaganovi čas na pár dílů, přece jen píše suprově... ...a proč mu to kazit...
PS3: nesnažte se pochopit moje myšlenkové proudy. zbláznili byste se u druhého neuronu...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 teahouse teahouse | Web | 6. ledna 2011 v 18:18 | Reagovat

Těším se, až některé z těch předsevzetí splníš, nejvíc asi na to první a poslední. ;) No a samozřejmě na druhý... Jak jsi mi ukazovala tu mapu svý země, čekala jsem, že se vytasíš s aspon tak 7oo stránkovým románem a budeš mít v plánu ještě sedumnáct dalších dílů... Vůbec bych se nedivila, kdybys je měla už dávno napsaný.... A ty nic.
Brito, piš! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama