už dlouho tu nebyli Brouci

12. června 2010 v 10:49 | Brita |  Brouci
poslední dobou jsem měla "bulter mánii" a nedopsala jsem brouky. jasně, bylo by jednodušší napsat: "všichni brouci natáhli brka a lidi žili šťastně po mnoho a mnoho generací", ale já se radši rozepsuju.
takže: 5. dílek na světě!


nakonec nebylo třeba střílet. z křoví vyběhl jen zajíc. pozorovala jsem ho, dokud...
"zmizel!" z ničeho nic zajíc zmizel, a ačkoli jsem pátrala po okolí, nikde jsem ho neviděla. támhle se něco pohnulo! něco jako zaječí uši! Tykadla! a za prvním párem se začaly objevovat další a další... brouci nás přepadali ze zálohy! strážný vedle mě trhavými pohyby rozezvučel zvon, zavěšený pod střechou, a začal pálit. prvních několik brouků kulky zasáhly a nohy se podlamovaly dalším a dalším... ale palivo docházelo... poslední tři kulky...dvě...poslední kulka... brouci jako by vycítili, že dál se střílet nebude, vyrazili  nezměrnou rychlostí proti drátěnému plotu...
zvonění vyburcovalo všech sto vojáků. tryskem běželi k plotu a v rukách drželi zbraně. mezi nimi byl i jeden člověk v civilu beze zbraně. brouci právě zdolávali plot. trhal se pod jejich kusadly jako látka. dvoumetrové stonožky kusadly přecvakávaly ostnatý drát navrchu, jako by to nebylo nic více než čerstvé listy. příchozí vojáci zahájili palbu. brouci padali k zemi s nelidským vřískotem a z těl jim prýštila průhledná krev. padali po desítkách za doprovodu hlučných ran z pušek. ten chlapík v civilu se vrhl přímo do vřavy brouků a dorážel brouky, kteří to schytali jenom na půl holýma rukama. vypadalo to jako karate, ale nestačila jsem se divit...
když na něj skočil nějaký brouk ze strany, u boku se mu zvedla modravá pulzující stěna, která útočníka odhodila stranou. ruce byly obalené ve stejné svítící "hmotě" a prodlužovaly se do něčeho podobného mečům. v životě jsem nic takového neviděla. brouci na něj útočili ze všech stran, ale neměli nejmenší šanci.
poslední z útočníků padl. modré světlo se jakoby znovu vtáhlo do mužova těla. všichni na něj s údivem hleděli. "nikdy jste neviděli mága?" zeptal se. všichni zavrtěli hlavou "ne, neviděli"
se strážcem jsme slezli z pozorovatelny a přidali se k davu. strážce byl celou dobu zamyšlený. prodral se až k mágovi a na něco se ho zeptal. neslyšela jsem na co, ale mágovu odpověď jsem zaslechla: "ano, můžu vás učit, ne každý si ale magii připustí..." strážcova tvář se rozjasnila a odběhl do generálovy kanceláře...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nelly Nelly | Web | 12. června 2010 v 10:59 | Reagovat

Pěkný :-)

2 Nuu * Nuu * | Web | 12. června 2010 v 21:21 | Reagovat

Hezký ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama